Architektura prům. revoluce a secese

Architektura průmyslové revoluce


- období druhé poloviny 19.století
- využití zcela nové technologie a nové stavební hmoty - železo, ocelové konstrukce, železobeton, sklo, umělé hmoty,..
- je dbáno na dispoziční řešení budov a měst - vznikají první inženýrské a pozemní stavby
- staví se veřejný bytová zástavba, obchodní domy, kancelářské budovy, výstavní haly, vzdělávací instituty, koncertní síně, galerie, továrny na prům. výrobu, sklady, přístavy, mosty, nádražní haly,..
- předpokládá se, že stavby budou vznikat rychle - užití do forem odlévaných betonových dílů, což vede ke vzniku stejných budov které působí jednotně ale jsou praktické 
- stavby tedy ztrácí charakter uměleckého díla, užitkovost pomalu začíná převažovat nad estetickým vhledem

Hlavní představitel:
  • Gustav Eiffel 
- pavilon pro pařížskou Světovou výstavu v r. 1889                                                               
Eiffelova věž  - touto věží zahájil éru výstavby výškových staveb                                                                                              
- vnitřní konstrukce Sochy svobody                                                                                                
- realizace viaduktu u Garabitu

- architektura konce 19.století je silně ovlivněna secesí - vrací se dekorativnost
- zákl. stavebním materiálem je kov, sklo, litina, železo..
- dekorace keramickým obkladem s rostlinným a abstraktním motivem

Hlavní představitel: 


Secese 


- francouzsky Art nouveau, anglicky Modernstyle,v němčině Jugendstil
- jedná se o poslední univerzální sloh konce 19.stol.
- secese pronikla do všech oblastí moderního života – také umělecké řemeslo - užité umění (nábytek, šperky, móda) 
- slovo secese znamená odchod -  odchod mladých umělců z akademických spolků - oproštění se od starých, konzervativních a historizujících tradic..
- období secese je poměrně krátké, nejvýznamnější jsou léta 1895 – 1905. Jejím vrcholem je světová výstava v Paříži v roce 1900. 
- sloh jako takový vznikl v Bruselu.  Už v roce 1893 zde postavil architekt Victor Horta dům pro pana Tassela, který obsahuje typické znaky tohoto slohu, který pronikl do jiných měst (Vídeň, Paříž,..) až o pár let později. 
- rok 1897 patří vídenské secesi vedené Gustavem Klimtem.

Hlavní znaky:

- ornamentálnost – těží z přírodních tvarů rostlin 
- nezakládala si na řešení prostoru spíše jak na řešení ploch - lineárnost a plošnost bez modelace světla stínu
- barevnost má hodnotou sama o sobě – jemné lomené odstíny barev
- využití principu harmonie a kontrastu 
- vliv japonské grafiky 
- někdy erotičnost 
- kombinování různých materiálů (kov, sklo, keramika, dřevo..)
- secesní interiér je velmi světlý, nepřeplněný nábytkem, pozornost poutá detail.

ARCHITEKTURA
  • Victor Horta
- belgický architekt
- Tassel House v Bruselu - kovová konstrukce je formována do tvarů rostlinných, jsou tu skleněné vitráže, keramické mozaiky a další..

  • Antonio Gaudí  
- katalánský architekt
- stavby v Barceloně 
- pracoval sochařskou metodou - na železnou kostru nanášel beton a své stavby modeloval jednou do podoby mořské vlny, jindy jako kosti pravěkých zvířat, fantaskních ještěrů, či hnízd termitů. Jeho fantazie neznala hranice a nikdy se neopakoval. 
- ilustrace, plakáty. Ty pomáhaly popularizovat a rozšiřovat secesní ornamentiku, ale i modu nebo technické vynálezy

MALÍŘSTVÍ
  • Gustav Klimt
- zakladatel vídeňské secese
- jeho obrazy v sobě mají erotičnost, symboličnost i náladovost. Vynikající jsou jeho ženské portréty.

  • Alfons Mucha
-český umělec žijící a tvořící v Paříži a USA
- se svými plakáty vytvořenými v Paříži okouzlil svět 
- navrhoval i nádobí, příbory, nábytek a šperky
- v USA začal pomýšlet na cyklus z historie Slovanů který vytvořil po návratu do Prahy - Slovanská epopej


UŽITÉ UMĚNÍ
- u nás - Jan Kotěra (nábytek), Vojtěch Preissing (tapety)
- USA - L.C. Tiffany - šperky, svítidla (Tiffanyho lampička)


1 komentář:

  1. Mně se ta architektura z období průmyslové revoluce docela líbí. Je tam vidět, že bylo potřeba stavět i skladové haly, průmysl prostě velel světu a už nešlo jen o tom, aby bylo kde bydlet, ale aby bylo kde skladovat zboží, vyrábět zboží a tak dále. Fabriky z období průmyslové revoluce jsou nádherné architektonické skvosty, které sice vyšly na spoustu peněz, ale architektonicky jso naprosto geniální. :)

    OdpovědětVymazat