Mínojské umění na Krétě
 |
| Zrekonstruovaná část Knóssu |
- mínojská kultura na Krétě předcházela řecké kultuře
- trvala zhruba 1500 let, od let 2600 do 1100 př. n. l
- pozice ostrova Kréty byla velmi výhodná pro rozvoj nevšední kultury. Kréťané byli skvělí námořníci - obchodovali s jinými národy. Z administrativních důvodů vyvinuto lineární písmo A, jehož jazyk je neznámý a nebylo nikdy rozluštěno
- umění z části ovlivněné egyptskou kulturou - keramika, malba
- hlavní božstvo - matka bohyně, často vyobrazována jako bohyně s hady
- posvátné zvíře - býk, uctíván jako mocný bůh plodnosti. Zobrazován na freskách, sochách, také jako bájný Mínotaurus
- moc byla v rukou králů kteří budovali obrovské paláce - střediska moci, kultury a náboženství
- Mínojská civilizace byla národem klidným - nevedli žádné boje o území, paláce nepotřebovaly hradby
ARCHITEKTURA
- budování prostorných paláců - seskupení menších budov kolem centrálního nádvoří, množství menších místností a komor, v různých podlažích spojených malými schodišti
- uplatnění tzv. architrávového stavebního systému se sloupy. Sloupy dřevěné, směrem dolů se zužující
- komplikovanost a monumentálnost paláců patrně vedla k impulsu s báji o labyrintu s Minotaurem
- život v paláci byl na vysoké úrovni – koupelny, splachovací záchody, kanalizace i klimatizace.
- největší a nejzachovalejší je palác v Knóssu - až 1500 místností a pouze dva vchody
- další paláce: Phaestos, Malia, Agia Triada, Zakros
MALÍŘSTVÍ
- nástěnné malby - hlavní tématikou byla příroda a výjevy z běžného života
- inspirace v přírodních motivech - záliba v mořských tvorech (chobotnice, korály, ryby, delfíni,..)
- fresky také často vyobrazují náboženské obřady či rituál, při němž většinou mladí muži přeskakovali přes hřbet býka
KERAMIKA
- zdobena opět přírodními motivy - zvířecí (Váza s chobotnicí) ale i rostlinné (nejrůznější spirálovité ornamenty)
- kolem roku 1450 př.n.l byla všechna palácová centra zničena výbuchem sopky Santorini.
- palác v Knóssu byl plně zrekonstruován a život zde byl obnoven - sloužil nové královské dynastii
- po roce 1450 př. n. l. došlo ke vpádu Achájů z řecké pevniny - ti s sebou přinesli kulturu Mykénské civilizace a Mínojská civilizace tak zanikla.
Fotky z chrámů, jejich interiérů i nádvoří ZDE
Rozsáhlejší textová příloha: http://www.ulozto.cz/xkGKdnt/kreta-pdf
Obrazová příloha: bude doplněna
Mykénské umění
 |
| Lví brána v Mykénách |
- nositeli mykénské civilizace byly řecké kmeny Achájů na Peloponéském poloostrově
- trvala zhruba od roku 1600 do roku 1100 př.n.l.
- největší rozkvět kultury nastal kolem roku 1450 př.n.l. pádem mínojské civilizace, kdy Mykéňané převzali nadvládu Mínojců nad mořem, a začali obchodovat s celým Středomořím.
Ze sochařství ani malířství se toho moc nedochovalo.
- k nejznámějším sochařským objektům patří dva lvi rozdělení polosloupem na tzv. Lví bráně v Mykénách.
- dochované fresky zobrazují většinou boj, lov či zápasy.
- o něco více se Mykéňané projevili ve výrobě šperků a jiných výrobků ze zlata či bronzu (bronzové meče). Slavná je zlatá pohřební maska Agamemnóna.
- civilizace tak ovládala podstatnou část pevninského, ale i ostrovního Řecka
- mocenské centrum říše bylo město Mykény
- díky své poloze byli nejen výbornými obchodníky, ale také válečníky.
- díky své poloze byli nejen výbornými obchodníky, ale také válečníky.
ARCHITEKTURA
- stavby z kyklopského zdiva - vznik rozsáhlých citadel (pevnost chránící město) na kopcích
- hlavní rozdíl v mínojských a mykénských palácích je právě ten, že ty mykénské byly silně opevněny.
- hradby byly někdy až 8 metrů široké, vstupní brány tvořily propyleje
- uvnitř byl palác s megaronem - obdélníkový půdorys, uprostřed místnosti krb a otvor ve stropě který podpírají 4 sloupy, před obytnou místností je předsíň
- megaron se později stává nejjednodušší chrámovou stavbou - stal se inspirací pro složitější řecké chrámy
- stavěly se také hrobky, a to buď šachtové, nebo kopulové s kruhovým půdorysem jako je Átreova hrobka v Mykénách
Ze sochařství ani malířství se toho moc nedochovalo.
- k nejznámějším sochařským objektům patří dva lvi rozdělení polosloupem na tzv. Lví bráně v Mykénách.
- dochované fresky zobrazují většinou boj, lov či zápasy.
- o něco více se Mykéňané projevili ve výrobě šperků a jiných výrobků ze zlata či bronzu (bronzové meče). Slavná je zlatá pohřební maska Agamemnóna.
Děkuji za tvé stránky ,velice mi pomáhají při reparátu.
OdpovědětVymazat